Architektura

Neodmyslitelnou součástí Baťova je i architektura a urbanismus.

Upravovací plán vyhotovil František Lýdie Gahura (autor radnice ve Zlíně či Památníku Tomáše Bati) a inspiroval se proporcemi, které používal i Leonardo da Vinci při malbě svých obrazů.

Naprostou většinu veřejných staveb ovšem navrhl architekt Vladimír Karlík. Ten navrhl například i Zlínský mrakodrap. Na Baťově mezi jeho stavby patří Společenský dům, Obchodní dům, Koupaliště a školy (dnešní ZŠ Mánesova a Gymnázium Otrokovice)

Architekti působící na Baťově

Realizovali zde: František Lydie Gahura, Vladimír Karfík, Jiří Voženílek, Karel Prager, Miroslav Drofa…

Pro Baťov navrhovali: Le Corbusier, Josef Gočár, Kamil Roškot, Jan Sokol…

FRANTIŠEK LYDIE GAHURA

Asi největší vliv na podobu Baťova měl architekt František L. Gahura a to přesto, že zde nepostavil ani jednu veřejnou stavbu. Jak je to možné? Gahura totiž navrhl jeho zastavovací plán. Je autorem i zastavovacího plánu baťovského Zlína, ovšem tady měl zcela volnou ruku. Rozhodl, že ulice budou na sebe kolmé a nové centrum umístil přesně podle proporcí zlatého řezu. Jeho dominantou měl být moderní Společenský dům s půdorysem písmene X. Ten měl mít uprostřed prosklené kruhové nádvoří s kavárnou. Soutěž však vyhrál Vladimír Karfík s jednodušším projektem.

Gahura navrhl i zlínskou radnici a asi nejvýznamnější stavbu celé baťovské architektury – Památník Tomáše Bati. Byl i zdatným sochařem, mezi jeho nejznámější díla patří busta Tomáše Bati.

VLADIMÍR KARFÍK

Autorem skoro všech veřejných staveb na Baťově byl Vladimír Karfík. Týká se to Společenského domu, Obchodního domu, koupaliště a škol.

JIŘÍ VOŽENÍLEK

Když se ve čtyřicátých letech rozhodlo o výstavbě kafilérie na Baťově, projekt vypracoval firemní architekt Jiří Voženílek. Ten je autorem zlínského kolektivního domu, ale i továrních budov 14 & 15. Tam dnes sídlí galerie a knihovna. Jiří Voženílek se stal později dokonce hlavním architektem Prahy a v šedesátých letech utvářel jeho podobu.

KAREL PRAGER

Kroměřížský rodák a jeden z nejvýznamnějších architektů druhé poloviny 20. století Karel Prager spolupracoval na stavbě tzv. „Ruského domu“. Hlavním architektem stavby byl však Karel Janů. Samotný Prager se později proslavil zejména v Praze, kde navrhl budovy Federálního shromáždění (dnes Národní muzeum), Nové scény Národního divadla, dnešní Komerční banku ve tvaru komolého osmibokého jehlanu a další.