Architektura
Baťov je významný svou architekturou a urbanismem. Za pozornost stojí pravoúhlý rastr ulic či centrum, které bylo umístěné dle principu zlatého řezu. Hlavní stavbou Baťova je Společenský dům od architekta Vladimíra Karfíka (autor zlínského mrakodrapu), který má nezvyklý půdorys připomínající písmeno Y. Většinu veřejných staveb navrhl právě Karfík, ale upravovací plán Baťova vytvořil architekt F. L. Gahura.
Víte, že…
- …podobou Baťova se zabýval i světoznámý architekt Le Corbusier?
- …centrum Baťova bylo umístěno podle principu zlatého řezu?
- …soutěže na výstavbu kostela na Baťově se zúčastnil významný architekt Josef Gočár?
- …kolem baťovských domků dříve nebyly ploty a celý prostor tak působil vzdušněji?
- …architekturu Baťova nafotil i významný fotograf Josef Sudek?
- …ulice dřív neměly názvy a byly pouze po americkém způsobu číslovány?
- …baťovské domky si zachovaly svou původní podobu až do ničivých povodní v roce 1997?
Urbanismus
Otrokovice, respektive Baťov, byly prvním místem, kde si firma Baťa mohla od základu vyzkoušet budování města „na zelené louce“. Urbanistický projekt vypracoval architekt F. L. Gahura a přestože musel brát v úvahu náročnost močálovitého terénu, navrhl mezi železnicí a řekou Moravou velkorysé průmyslové město. Území rozdělil na dva sektory, do východního situoval průmysl a do západního umístil obytnou čtvrť s centrem. Mezi zmíněné části navrhl široký bulvár obklopený zelení (dnes třída T. Bati).
Tovární budovy a veřejné stavby
Základem pro výstavbu většiny továrních budov firmy Baťa se stal železobetonový skelet se sloupy, které byly od sebe vzdálené 6,15 m (20 stop). Tyto sloupy byly následně přiznány na fasádě a budovy od sebe odlišovala zejména různá (většinou cihlová) výplň mezi nimi. Většina továrních budov měla velkorysá okna pro dostatečný přísun světla, ale například sklady měly pouze úzká okna u stropu. Stejný princip jako u továren používala firma i u veřejných staveb. Železobetonový skelet s přiznanými sloupy použili architekti i v obytné části a to při stavbě Společenského domu, škol a Obchodního domu.
Centrum Baťova
Centrum Baťova umístil architekt Gahura na základě principu zlatého řezu a v přímé návaznosti na vstup do továrny. Dodnes sestává zejména z parkového náměstí, u nějž se nachází Společenský a Obchodní dům od Vladimíra Karfíka. Samostatně stojící kino navrhované architektem Gahurou se nestihlo realizovat.
Baťov letoviskem
Přestože byl Baťov především průmyslovým městem, nabízel vyžití pro turisty z celé republiky. Hotel Společenský dům poskytoval moderní ubytování s kinem, restaurací a kavárnou na vzdušné střešní terase. Nacházelo se zde vyhlášené koupaliště a mnoho návštěvníků jezdilo obdivovat i samotné budování města.
Koupaliště, Vladimír Karfík 1938
Architekt Le Corbusier a Baťov
Světoznámý architekt Le Corbusier navštívil Zlín v roce 1935. Při té příležitosti navrhl i svou verzi upravovacího plánu Velkého Zlína. Le Corbusier pojal projekt velkoryse a to v principech jím propagovaného lineárního města. Okolo Zlína rozmístil několik kolektivních domů a navrhl napřímení cest, železnice a toku řek. Na Baťov umístil vysoké a „klikaté“ bytové domy podle svého vzoru „Ville Verte“ (Zeleného města).
Soutěž na farní kostel a památník Tomáše Bati
Během 2. světové války vyhlásila firma Baťa soutěž na katolický kostel a památník na místě tragické letecké nehody Tomáše Bati. Soutěž vyhrál architekt Jan Sokol, který se na církevní stavby specializoval. Kostel firma nakonec nerealizoval a samotnou soutěž pravděpodobně uspořádala jako záminku k finanční pomoci architektům během války. Soutěže na výstavbu kostela se zúčastnil jeden z nejvýznamnějších meziválečných architektů Josef Gočár. Dále se soutěže zúčastnili pražští architekti: Antonín Engel, Kamil Roškot či Josef Zasche.
Výstavba Společenského domu
V roce 1934 vyhlásila firma Baťa soutěž na podobu budovy Společenského domu na Baťově, které se zúčastnili tři firemní architekti. J. A. Baťa si údajně přál, aby měl půdorys domu tvar hvězdy. Vítězem soutěže se stal architekt Vladimír Karfík, který pro návrh zvolil hvězdu trojcípou. Kvůli nestabilnímu terénu byla budova založena na bezmála 100 pilotách a na 12 studnách v hloubce 6 metrů. Společenský dům se stavěl přibližně jeden rok a byl slavnostně otevřen 30. dubna 1936.
František Lýdie Gahura
Urbanistický plán Baťova vytvořil architekt, sochař a urbanista F. L. Gahura, který položil základy architektury baťovského Zlína. Byl autorem konceptu „Továrna v zahradách“, který aplikoval i na Baťově. Mezi jeho nejznámější realizace patří Památník Tomáše Bati ve Zlíně.
Vladimír Karfík
Architekt Vladimír Karfík navrhl na Baťově většinu veřejných staveb včetně Společenského domu, Obchodního domu, dvou škol, koupaliště a budovy letiště. Mezi jeho nejznámější realizace mimo Otrokovice patří Baťův mrakodrap ve Zlíně a obchodní domy firmy Baťa v Brně, Bratislavě a Liberci.
Bydlení a typy domků
„Společně pracovat, individuálně žít“ bylo jedním z hesel firmy Baťa, které bylo naplněno i na Baťově. Během třicátých let vystavěla firma Baťa v Otrokovicích pro své zaměstnance okolo 400 typických domků. Domky se lišily zejména počtem bytových jednotek. Zpočátku byly stavěny převážně domy se čtyřmi bytovými jednotkami tzv. čtvrtdomky („Stará kolonie“ jižně od továrny). Později výhradně půldomky se dvěma bytovými jednotkami. Na rohu ulic a v blízkosti centra a škol byly budovány jednodomky pro výše postavené zaměstnance firmy či učitele, které většinou disponovaly garáží.
Bydlení po 2. světové válce
Po druhé světové válce se kvůli novému režimu, ale i bytové krizi, upustilo od budování typických domků a byly stavěny převážně kapacitnější domy bytové. Severní stranu parkového náměstí uzavřely bytové domy s obchody od architekta Miroslava Drofy. Severněji vznikly podobné bytové domy od architekta Vladimíra Karfíka. V blízkosti řeky Moravy vznikla i kolonie několika dřevěných tzv. „finských domků“.
Panelové domy
Do volných prostranství v okolí Společenského domu byly v padesátých letech zasazeny čtyři panelové domy typu G40, který byl vyvinut ve Zlíně jako první celopanelový dům v tehdejší ČSR. Za Společenským domem vznikla unikátní stavba z cihlových panelů ve stylu socialistického realismu od architektů Karla Pragera a Karla Janů. Na Baťově vyrostlo později několik dalších panelových domů různých typů.
Architektura 90. let
Po sametové revoluci byla zastavěna poslední volná prostranství v blízkosti Společenského domů. Většina nově vzniklých staveb se snažila respektovat původní baťovskou cihlovou architekturu. Největší ránou však byla povodeň, ke které došlo v létě roku 1997. Voda poničila většinu staveb včetně všech baťovských domků, které ztratily po rekonstrukcích svou původní podobu.
Mezi domy, které respektovaly původní architekturu Baťova můžeme zařadit bytové domy od J. Gebriana či další. V posledních letech však byly mnohé necitlivě opraveny.
Významní architekti a Baťov
Před rokem 1945
- František Lýdie Gahura, architekt, sochař a urbanista, autor upravovacího plánu Baťova a Velkého Zlína (1934). Mimo jiné autor Památníku Tomáše Bati či radnice ve Zlíně.
- Vladimír Karfík, architekt firmy Baťa, autor většiny veřejných staveb Baťova. Mimo jiné autor zlínského Baťova mrakodrapu a Hotelu Zlín.
- Le Corbusier, jeden z nejvlivnějších světových architektů 20. století, zabýval se upravovacím plánem Velkého Zlína (včetně Baťova). Mimo jiné autor Vily Savoye či kaple Notre Dame du Haut ve Francii.
- Josef Gočár, pravděpodobně nejvýznamnější architekt meziválečného období u nás, zúčastnil se architektonické soutěže na výstavbu kostela a památníku Tomáše Bati v Baťově (1940). Autor mimo jiné Domu U Černé Matky Boží v Praze či několika významných staveb v Hradci Králové.
- Jan Sokol, český architekt, soustředil se zejména na sakrální architekturu. Se svým návrhem zvítězil v architektonické soutěži na výstavbu kostela a památníku Tomáše Bati v Baťově (1940). Kostel nebyl realizován. Autor mimo jiné Zlaté brány chrámu sv. Víta v Praze či pavilonu v zámeckém parku v Duchcově.
- Antonín Engel, český architekt a urbanista, zúčastnil se architektonické soutěže na výstavbu kostela a památníku Tomáše Bati v Baťově (1940). Autor mimo jiné urbanistického projekt Vítězného náměstí („Kulaťáku“) a budovy Ministerstva dopravy v Praze.
- Josef Zasche, architekt německé národnosti působící v Čechách. Zúčastnil se architektonické soutěže na výstavbu kostela a památníku Tomáše Bati v Baťově (1940). Autor několika významných pražských staveb či dvou kostelů v Jablonci nad Nisou.
- Kamil Roškot, český architekt, zúčastnil se architektonické soutěže na výstavbu kostela a památníku Tomáše Bati v Baťově (1940). Autor mimo jiné divadla v Ústí nad Orlicí a hrobky českých králů na Pražském hradě.
- Jiří Voženílek, český architekt a urbanista, v průmyslovém areálu na Baťově navrhl budovu kafilerie (1942). Autor mimo jiné zlínského kolektivního domu a mezi lety (1961-1970) hlavní architekt hlavního města Prahy.
Po roce 1945
- Miroslav Drofa, zlínský architekt, na Baťově navrhl severní frontu bytových domů na parkovém náměstí (1952). Autor mimo jiné tzv. Morýsových domů či polikliniky ve Zlíně.
- Karel Prager, jeden z nejvýznamnějších českých architektů 2. poloviny 20. století. Na Baťově navrhl spolu s Karlem Janů experimentální panelový dům typu T 16/54. Prager je autorem například Nové scény Národního divadla a budovy Federálního shromáždění v Praze, dnes Nové budovy Národního muzea.
- Karel Janů, český architekt, na Baťově navrhl spolu s Karlem Pragerem experimentální panelový dům typu T 16/54. Mezi jeho nejznámější díla patří Volmanova vila v Čelákovicích.
- Jiří Gebrian, český architekt, v devadesátých letech navrhl na Baťově dva bytové domy. Spoluautor územního plánu Zlína a několika výrazných staveb tamtéž. Například tržnice ABS či bohužel již zbořeného Společenského a kulturního centra Pindula.
- Petr Janda, český architekt a výtvarný umělec. Na Baťově realizoval v roce 1998 Památník povodni na parkovém náměstí před Společenským domem. Mimo jiné autor prosklených „kobek“ na pražských náplavkách.
Na tištěném průvodci spolupracovali:
Papírového průvodce vydala Otrokovická Beseda v roce 2023.