Historie Baťova


Zlín není jediné město u nás, které je spojeno s firmou Baťa. Už v roce 1929 Zlín Tomáši Baťovi nestačil, a proto založil nedaleko vesničky Otrokovice jeho první satelit – Baťov. Zlín byl chudý na užitkovou vodu a právě tady u řeky Moravy měly vyrůst provozy na ní závislé. Bohužel byly pozemky v blízkosti řeky Moravy silně podmáčené a musely tak být složitě navyšovány. V roce 1932 přímo do budovaných závodů havarovalo letadlo s Tomášem Baťou, který tak přímo na Baťově tragicky zahynul. Firma Baťa přeměnila zemědělskou obec Otrokovice v moderní průmyslové město, v němž dodnes funguje několik průmyslových odvětví, které zde byly firmou založeny.


Víte, že…?

  • Baťov byl ve své době považován za nejmladší město na Moravě?
  • …středobodem Baťova je unikátní budova Společenského domu, která má půdorys podobný písmenu Y?
  • …na Baťově se nacházely největší koželužny v Evropě?
  • …větší stavby se musely kvůli nestabilnímu terénu stavět na pilotách a betonových studnách?
  • …na břehu řeky se nacházelo největší koupaliště na Moravě?
  • …kvůli absenci kostela se dříve sloužily mše v kině v budově Společenského domu?

Před působením firmy Baťa

Dříve se na místě dnešního Baťova, u soutoku Moravy a Dřevnice, nacházely rozlehlé podmáčené louky a bažiny, od čehož se odvíjel i název oblasti, které se říkalo Bahňák. Místy byl terén dokonce pod úrovní hladiny řeky Moravy, která několikrát do roka území zaplavila. Území katastrálně spadalo pod zemědělskou vesnici Otrokovice, ve které žilo kolem 2000 obyvatel.

Otrokovice před působí firmy Baťa

Důvody přesunutí ze Zlína

Zlín byl chudý na vodu, proto firma Baťa rozhodla o přesunutí části výroby k řece Moravě. Stejně tak jí scházelo ve Zlíně letiště a Otrokovice měly mnohem lepší napojení na silniční, železniční a vodní infrastrukturu (viz přiložená mapka). Do Zlína železnice vedla, ale ne tak významná jako Otrokovicemi.

Řeka Morava, železnice i státní silnice, tím vším Baťov disponoval

Počátky budování

Tomáš Baťa odkoupil pozemky od napajedelské hraběnky v roce 1929 a měl zde velké plány. Jeden z návrhů počítal dokonce s tím, že nové město bude větší než Zlín. Výstavbu továren přerušila na podzim roku 1930 velká povodeň, která odnesla všechen stavební materiál a Baťa vážně uvažoval o ukončení výstavby u Otrokovic, k čemuž naštěstí nedošlo a na jaře roku 1931 započalo budování ve velkém.

Tomáš Baťa

Baťova smrt

Letadlo s Tomášem Baťou havarovalo 12. 7. 1932 při letu do švýcarského Möhlinu. K tragédii došlo přímo v areálu budované továrny v Otrokovicích. Pilot Jindřich Brouček ztratil v husté mlze orientaci a letadlo v plné rychlosti narazilo do země. Oba byli na místě mrtví. Díky novému vedení firmy neměla tragédie na výstavbu negativní vliv, naopak – Baťov se měl stát živým pomníkem Tomáše Bati.

Trosky letadla T. Bati

Továrna

Podle prvních plánů měla továrna stát přímo na břehu řeky, ale kvůli nestabilnímu terénu byla přesunuta východněji. V areálu se nacházel zejména průmysl náročný na užitkovou vodu, jako například papírny nebo koželužny, které byly ve své době největší v Evropě. Jako koželuh zde pracoval parašutista Josef Valčík z výsadku Silver A, který se podílel na organizaci útoku na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha.

Tovární budovy

Navyšování terénu

Pozemky, které se nachází mezi dnešní třídou T. Bati a řekou Moravou, byly silně podmáčené. Rozhodlo se tedy o jejich navýšení, kterého bylo docíleno u nás zcela unikátní metodou hydraulické těžby. Z řeky Moravy byla čerpána voda, která pod vysokým tlakem rozrušovala svah na druhém břehu. Hlína smísená s vodou byla pomocí koryt dopravena až na Baťov, kde vysychala. Bylo tak přemístěno kolem 3,5 milionů kubíků zeminy a terén Baťova byl navýšen místy až o 4 metry.

Splavený kopec nad Baťovem

Architektura a urbanismus

Územní plán Baťova vytvořil architekt František Lýdie Gahura, který je autorem například Památníku T. Bati ve Zlíně, zlínské radnice a tamního Velkého kina. Ulice Baťova jsou na sebe kolmé a centrum čtvrti je umístěno podle principu zlatého řezu. Zato autorem většiny veřejných staveb byl architekt Vladimír Karfík, který navrhl například i Baťův mrakodrap ve Zlíně. Vzhledem k období výstavby Baťova je převládajícím architektonickým směrem funkcionalismus.

Společenský dům od architekta Vladimíra Karfíka

Budovatelé Baťova

Za zakladatele Baťova je poprávu považován Tomáš Baťa, který pověřil výstavbou Josefa Hlavničku. Po Baťově smrti převzal záštitu nad výstavbou města jeho polorodý bratr Jan Antonín. Sochy bratrů Baťových dnes stojí v parku před Společenským domem. Nová čtvrť by nevznikla ani bez podpory starosty Otrokovic Josefa Krčmy.

Jan A. Baťa a Josef Hlavnička na Baťově

Letiště

Jako první bylo na Baťově v roce 1929 vybudováno letiště a stávalo v místě dnešní továrny, která měla vzniknout na břehu Moravy. Když se zjistilo, že půda u Moravy je nestabilní, bylo letiště zrušeno a v roce 1931 přesunuto jihozápadně od železniční stanice. V prosinci 1931 odtud odletěl Tomáš Baťa na obchodní cestu do Indie. V roce 1934 vznikla u letiště i letecká továrna a v lednu 1937 z letiště odstartoval Jan Antonín Baťa na obchodní cestu kolem světa.

Letiště

Baťov a Bahňák

Rok po smrti Tomáše Bati otrokovičtí zastupitelé rozhodli o přejmenování celých Otrokovic na Baťov. Chtěli tím Baťovi poděkovat za to, že malé zemědělské obci vdechl život. Přejmenování se oficiálně podařilo až v roce 1939, ale po válce byl nový název zrušen a Baťovem se začala nazývat alespoň část vybudovaná firmou Baťa. Po únoru 1948 tehdejší režim přejmenoval část na Bahňák. Toto jméno čtvrť nesla až do ledna 2023, kdy vedení města díky iniciativě občanů rozhodlo navrátit čtvrti název Baťov.

Mapa z doby, kdy Otrokovice nesly jméno Baťov

Obytná čtvrť

Firma vystavěla v Otrokovicích kolem 400 Baťových domků. Kromě ubytování pro zaměstnance realizovala i unikátní Společenský dům na půdorysu písmene Y, dva obchodní domy, měšťanskou a obecnou školu, koupaliště a další.

Mapa z doby, kdy Otrokovice nesly jméno Baťov

Baťův kanál

Na Baťově začínal původní Baťův kanál, dnes zejména turistická atrakce byla vybudována letech 1934–1938 mimo jiné za účelem dovozu hnědého uhlí do místní elektrárny a měřila 53 km. Kanál vedl z jádra továrny na Baťově až do Sudoměřic, kam bylo přiváženo uhlí z Baťova dolu v Ratíškovicích.

Přístav Baťova kanálu na Baťově

Baťov a Otrokovice

Mezi lety 1930 a 1938 vzrostl počet obyvatel Otrokovic čtyřnásobně z 2009 na 8002 a počet domů skoro trojnásobně z 339 na 901. Díky pevným základům, které ve městě položila firma Baťa, se Otrokovice rozvíjely i za komunismu. V roce 1949 se staly součástí nově vzniklého Gottwaldova, ale o pár let později se zase osamostatnily a v roce 1964 byly povýšeny na město.


Město zeleně, 60. léta

Shrnutí

Firma Baťa přeměnila zemědělskou obec v moderní průmyslové město, v němž dodnes přetrvává několik průmyslových odvětví, které zde byly firmou založeny. Jedná se například o koželužny, papírny, letecký nebo chemický průmysl. I současná otrokovická pneumatikárna, která se řadí mezi největší v Evropě, má původ v gumárenském odvětví firmy Baťa.


Na průvodci spolupracovali:

Papírového průvodce vydala Otrokovická Beseda v roce 2022.

Zdroje fotografií:

1, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) Pohlednice v majetku Muzea Baťova 2) mapy.cz „Mapa z 19. století“ a vkreslení Ať žije Baťov!

Přejít nahoru