Osobnosti Baťova

V rozšířeném výběru sedmi nejvýznamnějších osobností Baťova se nachází zejména vrcholní představitelé firmy Baťa, kteří měli nejvýznamnější podíl na vybudování nového města. Ať už zakladatel Baťova Tomáš Baťa, jím pověřený budovatel Josef Hlavnička, Tomášův nástupce Jan A. Baťa či ředitel firmy Hugo Vavrečka. Za obec Otrokovice je zmíněn dlouhodobý starosta Josef Krčma. Mezi osobnostmi však narazíte i na hrdiny druhého odboje, parašutistu z výsadku Silver A Josefa Valčíka a učitelku Marii Hrdličkovou.

Víte, že…

…Baťov získal jméno po Tomáši Baťovi a název místní části je od roku 2023 opět oficiální?
…Josef Hlavnička, hlavní budovatel Baťova, byl zároveň švagrem J. A. Bati, protože si vzal jeho mladší sestru Marii?
…Jan Antonín Baťa v Otrokovicích započal i zakončil svou obchodní cestu kolem světa?
…vnukem Huga Vavrečky byl bývalý český prezident Václav Havel?
…oběť druhé heydrichiády Marie Hrdličková byla jmenována ředitelkou místní školy in memoriam?
…Josef Valčík, koželuh na Baťově, pomáhal výsadku Anthropoid s organizací útoku na R. Heydricha?

Tomáš Baťa

* 3. 4. 1876, Zlín | † 12. 7. 1932, Otrokovice

Švec, podnikatel, zakladatel firmy Baťa a Baťova

„Ta hora musí sem a vícekráte mě Dřevnice ani Morava nepřekvapí!“ pronesl Tomáš Baťa během zničující povodně, která poničila rozestavěné tovární budovy u Otrokovic. Větu směroval ke kopci Tresný, který se nachází na protějším břehu řeky a Baťa v něm viděl zdroj zeminy, která by mohla navýšit a vysušit močálovité pozemky, které zakoupil v roce 1929. Zlín během 20. let minulého století rostl nebývalým tempema Baťa hledal místo, které by rozrůstajícímu se Zlínu ulehčilo. Přes počáteční nesnáze se výstavba nového města rozběhla ve velkém. Tomáš Baťa se stal v lednu 1932 čestným občanem města, ale tentýž rok v červenci na jeho půdě zemřel, když jeho letadlo havarovalo při letu do Švýcarska. O rok později byly Otrokovice na jeho počest přejmenovány na Baťov.

Tomáš Baťa

Havárie T. Bati na Baťově.

Socha Tomáše Bati v parku před Společenským domem.

Jan Antonín Baťa

* 11. 3. 1898, Uherské Hradiště | † 23. 8. 1965, Sao Paulo, Brazílie

Ředitel firmy Baťa, budovatel Baťova

„Ano, postavíme pomník. Vystavíme vzorné město, postavíme vzorné závody, postavíme Baťov. To bude nejkrásnější pomník, kterým uctíme památku zemřelého,“ odpověděl J. A. Baťa na dotaz Josefa Hlavničky, zda bude vystavěn pomník na místě smrti Tomáše Bati. Jan A. Baťa byl nevlastním a o 22 let mladším bratrem Tomáše Bati. Po smrti svého bratra se stal majitelem firmy Baťa a převzal záštitu nad dostavěním Baťova. V červnu 1933 mu bylo uděleno čestné občanství Otrokovic a po prvním přejmenování obce na Baťov jej starosta Krčma označil za „kmocháčka Baťova“. Jan Antonín Baťa se podílel na technickém provedení navýšení terénu Baťova a v roce 1937 v Otrokovicích započal a zakončil svou obchodní cestu kolem světa.

J. A. Baťa

Socha J. A. Bati v parku před Společenským domem.

Lockheed Electra J. A. Bati se kterým obletěl svět.

Josef hlavnička

* 30. 1. 1897, Lomnice n. Popelkou | † 24. 5. 1943, Zdounky

Hlavní budovatel Baťova, ředitel firmy Baťa

„Každý stroj, každá budova, každá cesta nebo rodinný domek v Baťově jsou úzce spjaty s jeho jménem. Vybudoval na bažinatém a nepřístupném břehu řeky Moravy, zvaném Bahňáku, město práce a šťastných lidí,“ vzpomínali na Hlavničku jeho spolupracovníci. Hlavnička byl na jaře 1931 pověřen Tomášem Baťou budováním Baťova. Řídil tak složité terénní a zabezpečovací práce, ale i výstavbu několika desítek továrních budov či domků pro zaměstnance. V roce 1936 se stal čestným občanem Otrokovic. I díky úspěšnému řízení budování Baťova byl později povýšen na jednoho z ředitelů firmy a přestože už působil převážně ve Zlíně, Baťov si natolik oblíbil, že zde ještě několik let bydlel.

Josef Hlavnička

J. A. Baťa s J. Hlavničkou na Baťově

Hlavničkova vila na Baťově.

josef krčma

* 6. 7. 1879, Otrokovice | † 19. 4. 1942, Zlín

Starosta Otrokovic (mezi lety 1939 a 1942 Baťova)

„Navrhuji Vám, abyste naši obec pojmenovali ‚Baťov‘. Uctíme tím trvale nejen památku zakladatele podniku Tomáše Baťu, který dal základ k povznesení naší obce, ale projevíme tím zároveň solidaritu a pochopení pro spolupráci s jeho závody, “ pronesl starosta Krčma v červnu 1933 na zasedání zastupitelstva Otrokovic. Byl zastáncem úzké spolupráce mezi obcí a firmou Baťa díky čemuž mohl být Baťov vystavěn. Krčma se také zasadil o vybudování moderní budovy měšťanské školy a starostou obce byl téměř 20 let.

Josef Krčma

J. Krčma před měšťanskou školou

J. Krčma předává T. Baťovi čestné občanství Otrokovic, leden 1932

Marie hrdličková

* 6. 3. 1911, Šatov (okr. Znojmo) | † 26. 6. 1942, Brno

Učitelka na Baťově, oběť druhé heydrichiády

„To je fajn!“ zaradovala se 4. června 1942 Marie Hrdličková ve sborovně školy, když se dozvěděla, že zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich zemřel. Větu zaslechl i Josef Navrátil, jeden z přítomných učitelů, a informaci vynesl. V pondělí 22. června vtrhlo do budovy školy gestapo. Vyslýchaný učitel Navrátil o všem vypověděl a udal i další kolegy, kteří Marii Hrdličkovou slyšeli, ale nic nenahlásili. Marie Hrdličková byla 26. června v Brně odsouzena k trestu smrti a ještě tentýž den v Kounicových kolejích popravena. Josef Navrátil nebyl po válce souzen a stal se dokonce předsedou MNV Míkovic u Uherského Hradiště. Marii Hrdličkové byla po válce na budově školy odhalena pamětní deska.

Marie Hrdičková

Bývalá měšťanská škola (dnes ZŠ Mánesova), kde Hrdličková působila

Pamětní deska na budově školy

Josef Valčík

* 2. 11. 1914, Smolina u Val. Klobouk | † 18. 6. 1942, Praha

Parašutista, člen výsadku Silver A, koželuh na Baťově

„Zdokonalit se ve svém oboru a pak do ciziny,“ napsal Josef Valčík do formuláře, který vyplnil při svém návratu z vojny v březnu 1939. Ještě pár měsíců omykal na Baťově kůže, ale už na konci léta se jeho slova naplnila a uprchl do Francie a následně do Velké Británie, kde se roku 1941 dobrovolně přihlásil k plnění úkolů v Protektorátu Čechy a Morava. Byl vybrán do paravýsadku Silver A, jehož úkolem bylo navázání spojení Protektorátu s Londýnem. Skupina byla vysazena do Protektorátu a spojení úspěšně navázala a tak se Josef Valčík v dubnu 1942 napojil na členy skupiny Anthropoid a pomáhal J. Gabčíkovi s J. Kubišem najít vhodné místo pro provedení útoku na R. Heydricha. Po úspěšném útoku se ukrýval spolu s dalšími sedmi parašutisty v kryptě kostela v Resslově ulici v Praze. Po vyzrazení úkrytu a obklíčení kostela spáchala většina parašutistů, včetně Valčíka, sebevraždu.

Josef Valčík

Internát na Baťově, kde Valčík ubytován

Krypta kostela v Resslově ulici v Praze, kde Valčík zemřel

Hugo Vavrečka

* 22. 2. 1880, Ostrava | † 9. 8. 1952, Brno

Ředitel firmy Baťa, diplomat, ministr, novinář, poradce T. Bati

„Byl jsem to já, který dal podnět k tomu, aby se počalo uvažovat o přeložení určitých částí závodu k řece Moravě,“ vzpomínal Hugo Vavrečka na jednu z mnoha rad, kterou dal jako dlouholetý přítel Tomáši Baťovi. Vavrečka vystudoval elektrotechniku, ale dal přednost žurnalistice. Po roce 1918 působil jako velvyslanec ČSR v Maďarsku a Rakousku. Mezi lety 1932–1945 byl jedním z ředitelů firmy Baťa. Na podzim roku 1938 působil jako ministr ve vládách M. Hodži a J. Syrového. Do roku 1947 žil ve Zlíně, kde jej navštěvoval jeho vnuk a pozdější prezident Václav Havel.

Hugo Vavrečka

H. Vavrečka s T. Baťou a a jeho manželkou Marií

H. Vavrečka s vnoučaty Václavem a Ivanem M. Havlovými

Vzácné návštěvy

Již v srpnu 1930 přistál na Baťově britský ředitel civilního letectví a podmaršál sir Sefton Brancker, který se zajímal o zařízení Baťova letiště. Během 30. let přes Otrokovice mířily návštěvy, proudící zejména do Zlína. Ať už vlakem (Anton Cermak, starosta Chicaga) či přes letiště (1. premiér Indie Džaváharlál Néhrú se svou dcerou a také pozdější premiérkou Indirou Gándhí). Po vybudování továren na Baťově, začaly delegace ze zahraničí častěji navštěvovat Zlín společně s Otrokovicemi.

Návštěva prezidenta Beneše

V červnu 1936 navštívil Baťov při své cestě po Moravě tehdejší prezident ČSR Edvard Beneš, který si prohlédl naplavování zeminy, poobědval v čerstvě otevřeném Společenském domě a na balkóně domu pronesl projev, ve kterém ocenil dílo Tomáše Bati.

E. Beneš s manželkou Hanou na balkoně Společenského domu

Známky s E. Benešem a razítkem Baťov

E. Beneš a J. A. Baťa si prohlíží systém naplavování Baťova

Čestné zmínky

S nápadem přesunout část výroby k řece Moravě přišel poradce Tomáše Bati a později i ředitel firmy Hugo Vavrečka. V červnu 1933 se kromě J. A Bati stal čestným občanem Otrokovic i Dominik Čipera, ředitel firmy Baťa a starosta Zlína, který měl také významný podíl na vybudování Baťova. Podobu místa utvářeli architekti: F. L. Gahura, V. Karfík, M. Drofa, J. Voženílek a další. Více o architektuře Baťova.

**Dominik Čipera, J. A. Baťa, Josef Hlavnička klečící F. L. Gahura nad plánem Baťova.**

Tisíce dělníků

Baťov budovaly tisíce dělníků, kteří zejména během hospodářské krize našli práci při úpravách terénu a stavbě hrází. Hráze byly rozděleny na sektory, u nichž byla umístěna měděná cedule se jmény všech, kteří se na dané části podíleli. Podobnou cedulkou byl vybaven na Baťově každý domek a stála na ní jména všech, kteří řídili práce na jeho stavbě.