Průvodce Baťovem
Tento průvodce, který doplňuje tištěnou brožuru, Vás provede přímo v terénu vyznačenou trasou, jež seznamuje návštěvníky s tím nejdůležitějším z historie a současnosti Baťova. Trasa začíná na přístavišti a vede obytnou čtvrtí, kolem Společenského domu (významné architektonické památky, která je zapsána na seznam kulturních památek ČR), parkovým náměstím se sochami bratrů Baťových až k bývalému povrchovému štěrkovému lomu, který je dnes po zatopení využíván k rekreaci. Trasa dále pokračuje kolem koupaliště s unikátní skluzavkou a škol zpět do centra čtvrti. Webový průvodce je rozšířen o několik zastavení.
Víte, že…?
- …na Baťově tragicky zemřel Tomáš Baťa?
- …celé Otrokovice se oficiálně jmenovaly mezi lety 1939–1946 Baťov?
- …na Baťově pracoval před 2. světovou válkou parašutista Josef Valčík, který zemřel 18. června 1942 v kryptě kostela v Resslově ulici v Praze?
- …přímo v areálu firmy na Baťově začínal původní Baťův kanál, který zásoboval místní elektrárnu uhlím?
- …na balkoně Společenského domu měl v červnu roku 1936 projev tehdejší prezident ČSR Dr. Edvard Beneš?
- …po roce 1949 byly Otrokovice několik let součástí Zlína (Gottwaldova)?
1. Dříve bažiny
Terén dnešního Baťova byl kvůli své poloze u řeky Moravy podmáčený a místy dokonce pod úrovní řeky, proto musel být navýšen. Okolí dnešního přístaviště je přibližně v původní výšce a nachází se zde několik původních vzrostlých stromů. Při pohledu severovýchodním směrem lze vidět, že úroveň samotného Baťova byla navýšena o několik metrů.
2. „Most na hlínu“
Jak byl navýšen terén Baťova? Z řeky Moravy se čerpala voda, která pod vysokým tlakem rozrušovala kopec na druhém břehu. Hlína smísená s vodou se pomocí koryt a mostu (který stál v místě dnešní lávky) dostala až na Baťov, kde vysychala. Bylo tak přemístěno kolem 3,5 milionů kubíků zeminy a terén Baťova byl navýšen místy až o 4 metry.
3. Cihlová čtvrť
Aby měli zaměstnanci závodů kde bydlet, vystavěla firma Baťa v Otrokovicích přes 400 tzv. Baťových domků. Zejména po povodni z roku 1997 si je vlastníci upravili podle svého. I dnes však najdeme pár původních, bez přístaveb a zateplení.
4. Společenský dům
Středobodem a hlavní budovou Baťova je bezesporu Společenský dům. Architektem stavby byl autor zlínského mrakodrapu Vladimír Karfík, ten má u vchodu i pamětní desku. Stavba byla slavnostně otevřena roku 1936 a o pár týdnů později zde měl projev sám prezident Edvard Beneš. Na stavbě zaujme zejména její nezvyklý půdorys, který je podobný písmenu Y. Dříve čistá a zářící funkcionalistická stavba se dnes ztrácí pod nánosem nešťastných stavebních úprav a reklamních poutačů. V baťovské éře byla nahoře krásná, vzdušná terasa s kavárnou a výhledem na blízké okolí.
5. Park
Uprostřed dnešního parku se nachází kašna a prostoru severně dominuje socha Tomáše Bati, zakladatele Baťova. Na opačné straně byla v březnu 2022 odhalena socha Jana A. Bati. Nedaleko hlavní cesty nalezneme originální pomník povodni roku 1997.
6. Obchodní dům
Budova byla vystavěna v roce 1936 a je dílem architekta Vladimíra Karfíka. Ten je autorem například zlínského mrakodrapu, hotelu Zlín a nedalekého Společenského domu. Veřejné budovy stavěla firma stejně jako továrny, proto byl i u této stavby použit standardizovaný železobetonový skelet. Pod obchodním domem se nachází protiletadlový kryt, který měl v případě nebezpečí pojmout až 700 osob. O dva roky později byla k domu přistavěna budova bytů s obchody v přízemí, kterou navrhl opět Vladimír Karfík. Tím byla uzavřena jižní fronta náměstí.
7. Továrna a zelený pás
Druhou polovinu Baťova zabírá bývalá továrna firmy Baťa. Pro co nejkomfortnější život v obytné čtvrti navrhl architekt F. L. Gahura asi 80 metrů široký pás osázený z části topoly, které vytvořily přírodní stěnu proti zplodinám z továrny a které můžeme na druhé straně tř. Tomáše Bati vidět dodnes. Dříve zde bylo letiště a tovární areál měl vzniknout logicky u řeky, kvůli které se sem ze Zlína přesunuly provozy náročné na vodu. Nakonec vše dopadlo jinak a dnes je areál ve východní části oblasti. Přestože zaujímá celou polovinu čtvrti je pro mnohé obyvatele no-go zónou. Když si však člověk dá pozor, může se po areálu legálně procházet a obdivovat industriální krásu, která je místy zachovalejší než ve Zlíně. Například budova papíren dokonce „zažila“ havárii Tomáše Bati.
Navíc: Pomník T. Bati a Josefa Valčíka
V severozápadním rohu továrního areálu se nachází pomník havárii T. Bati. Právě nedaleko tohoto místa zemřel 12. 7. 1932 Tomáš Baťa, podnikatel a zakladatel Baťova. Pilot Jindřich Brouček se pravděpodobně nezorientoval v mlze a ve vysoké rychlosti jejich letadlo Junkers F-13 přímo v areálu havarovalo.
Přibližně uprostřed areálu se nachází pomník parašutisty Josefa Valčíka. eden z hrdinů protinacistického odboje pracoval před válkou právě tady na Baťově. Byl členem jednoho z nejúspěšnějších paravýsadků Silver A. Zemřel hrdinně v kryptě kostela v Resslově ulici spolu s Josefem Gabčíkem, Janem Kubišem a dalšími. Na pomníku je označen přímo za „účastníka atentátu na R. Heydricha“, tato formulace je bohužel nepřesná, Valčík s největší pravděpodobností účastníkem této vojenské operace nebyl. Nacisté poté zavraždili 14 členů jeho rodiny, po kterých zůstalo dohromady 15 sirotků. Více.
Navíc: Plavební komora
Baťův kanál původně začínal na Baťově. Důvodem jeho vzniku byla elektrárna, která se nacházela v samém jádru továrního areálu. Až k ní se táhl kanál a zásoboval ji lignitem. Dnes zde nestojí ani elektrárna a kanál byl v šedesátých letech zasypán. V těchto místech stávala plavební komora, která pomáhala překonat výškový rozdíl mezi Dřevnicí a kanálem. Za komorou byl přístav, proto se ulice dodnes nazývá Přístavní.
Navíc: Stará Kolonie
První čtvrť obytných domků pro zaměstnance otrokovických závodů firmy Baťa. Její výstavba začala v roce 1931. Jeden z plánů kolonii situuje severně od továrny, kde by pro ni bylo víc místa. Bohužel se pozemky firmě odkoupit nepodařilo a nové domky tak namačkala jižně od továrny. S výstavbou firma skončila během roku 1934, to už byly částečně vysušeny a zavezeny pozemky západně od továrny.
8. Štěrkoviště
Dnes vyhledávané místo pro přírodní koupání. Dříve, jak už název napovídá, se zde těžil štěrk. Firma Baťa v těchto místech zamýšlela vytvořit multifunkční stadion s kurty a prostorem pro házenou a volejbal. Později se zjistilo, že se zde nachází kvalitní štěrk a tak se po válce těžba rozjela naplno. Byla ukončena v šedesátých letech a nádrž začala sloužit k rekreaci a rybolovu
9. Koupaliště
Baťov byl na konci třicátých vyhledávaným místem pro rekreaci. Kvalitní ubytování na vybaveném Společenském domě, moderní město plné zeleně blízko přírody přilákalo nejen obyvatele Zlína. Na Baťov se jezdili dívat návštěvníci z celé republiky. Koupat se lidé mohli přímo v řece Moravě (od roku 1934), později (1938) se zprovoznilo i toto koupaliště. Projektoval jej architekt Vladimír Karfík a bylo na svou dobu velice moderní, protože se zde voda čistila jak mechanicky, tak i chemicky. Dvojče ikonické skluzavky dříve stálo i ve Zlíně, dnes už je otrokovické unikátem.
10. Školy
Továrny na vzdělání. Možná zní pojem trochu nadneseně, ale opak je pravdou. Firma stavěla všechny větší veřejné stavby stejným způsobem jako továrny. V tomto případě byla stavba adaptována pro potřeby školy. Dříve byla postavena nižší budova (1936), později vyšší. Obě projektoval opět Vladimír Karfík. Učilo se zde na tehdejší dobu nezvyklým způsobem, pořádaly se například exkurze do nedalekého lomu a dětem byla k dispozici největší školní zahrada v republice. Vyučující se snažili skloubit teorii s praxí, a to bylo na tu dobu revoluční. Jednalo se o jedny z nejlepších vzdělávacích institucí v tehdejším Československu.
11. Ruský dům
Z Baťovských Otrokovic se posledním zastavením přesouváme do padesátých let. Tento experimentální panelový dům typu T 16/54, kterému většina obyvatel Baťova neřekne jinak než „Ruský“, byl postaven v duchu socialistického realismu (sorely). Nejzajímavější je na něm způsob jeho výstavby. Přestože se jedná o panelový dům, tak má cihlové stěny, které byly klasicky zděny, ale ne na místě. Zděné panely se sem dopravily později a následně z nich byl sestaven tento specifický druh panelového domu.
Zajímavá je také vnější podoba budovy. Můžeme na ní najít kanelované sloupy, zakončené iónskými hlavicemi, francouzská okna, balkony se zdobnými mřížemi, dvě podoby reliéfů, zdobné římsy a překvapit nás může i střešní atika.
Jedním z autorů stavby byl Karel Prager, jeden z nejvýraznějších architektů druhé poloviny 20. století, který je autorem například Nové scény Národního divadla a budovy Federálního shromáždění v Praze, dnes Nové budovy Národního muzea
Navíc: „Ukousnutý“ kopec
Jednou z největších zajímavostí Baťova je zmíněný způsob navýšení jeho terénu. Jak už bylo zmíněno, byla zde dříve podmáčená půda, na které se nedalo stavět. Dokonce se při velké vodě pozemky zaplavily. Proto se firma rozhodla uměle navýšit terén celého Baťova. Odčerpávali vodu z řeky Moravy a s její pomocí a vysokého tlaku narušovali půdu kopce Tresný. Přes koryto Moravy zeminu přepravili na Baťov, kde ji posléze vysušili a bylo tak přemístěno na 3 500 000 kubíků zeminy.„Ukousnutý kopec“ se tak v třicátých letech tyčil nad Baťovem a všem návštěvníkům připomínal náročnost budování nového města a dodnes je v terénu patrný.
Na průvodci a trase spolupracovali:
Rešerše, texty, aktuální fotografie a grafický design: Ať žije Baťov!
Papírového průvodce vydala Otrokovická Beseda v roce 2022.
Zdroje fotografií:
1a) Ročenka Baťa. Zlín: Tisk, 1940, 1940(1), p. 133. 1b) http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=3vm&map_region=25&map_list=4359_1 2a) Pohlednice z Fondu fotografií a pohlednic Muzea Baťova 2b) BAŤA, Jan Antonín. Spolupráce: Výbor z článků a projevů v letech 1920-1936 : [Vydáno pro spolupracovníky závodů Baťa a.s.]. Zlín: Tisk, 1936. 204, [ii] s., [26] s. obr. příl. 3a) Fotografie autora 3b) Fotografie z Fondu fotografií a pohlednic Muzea Baťova 4a) Pestrý týden. Praha: Grafické umělecké závody V. Neubert a synové, 27.6.1936, 11(26). s. 3. ISSN 1801-4429. 4b)Pohlednice z Fondu fotografií a pohlednic Muzea Baťova 5a) Fotografie autora 5b) Fotografie autora 6a) Pohlednice z webového profilu na Flickr.com: www.flickr.com/groups/bata/pool/ 6b) Fotografie autora 7a) Fotografie autora 7b) Podkladová data: Mapy.cz 8a) Fotografie autora 8b) Kronika rybářů, prostřednictvím Radka Poláška – Otrokovice – badatelství. 9a) Snímek autora 9b) Pohlednice z Fondu fotografií a pohlednic Muzea Baťova 10a) Snímek autora 10b)Pohlednice z Fondu fotografií a pohlednic Muzea Baťova 11a) Snímek autora 11b) Architektura ČSR. Praha: Klub Architektů, 1954, undefined(obálky). s. [5]. ISSN 0300-5305.