JAN ANTONÍN BAŤA
11. 3. 1898, Uherské Hradiště – 23. srpna 1965, Sao Paulo
Ředitel firmy Baťa, budovatel Baťova
Mezera
Kdo se trochu zajímá o baťovský fenomén ví, že je Jan Antonín poněkud kontroverzní osobností. Jedna část spektra jej považuje za neschopného a sebestředného, druhá jej považuje za génia a vizionáře. Kde je tedy pravda? Nejlepší je být asi někde uprostřed a nepřiklánět se ani k jedné straně. Tento stručný životopis se soustředí zejména na historii budování Baťova.
11. března 1898 Narodil se jako Jan Karel Baťa v Uherském Hradišti.
(Jméno: Během svého života preferoval jméno Jan Antonín, které si zvolil na počest svého otce, který byl otcem i Tomáše Bati viz rodokmen níže. Bohužel si lidé často pletou Jana Antonína s Antonínem Baťou mladším, který byl starším bratrem Tomáše Bati a spoluzakladatelem firmy Baťa. Jméno bylo Janu Antonínovi úředně změněno až krátce před jeho emigrací v roce 1939, kdy byl do matriky zapsán jako Jan Antonín Karel.
Den narození: V matrice je jako den narození zapsán 11. březen 1898, ale on osobně své narozeniny slavil 7. března, zajímavé je, že stejný den slavil narozeniny i T. G. Masaryk a svátek slaví Tomáš)
1908 Přestěhoval se s bratrem Leopoldem z Uherského Hradiště do Zlína.
Po dokončení škol a vyučení sbíral Jan A. Baťa zkušenosti v zahraničí. (Německo, USA, Jižní Amerika)
1928 Odešel se svým švagrem Josefem Hlavničkou z firmy, ale ještě tentýž rok se oba vrátili. (Josef Hlavnička byl později Tomášem Baťou pověřen výstavbou Baťova.)
Jan Antonín Baťa a Baťov
30. 1. 1932 bylo Tomáši Baťovi uděleno čestné občanství Otrokovic, když 12. 7. 1932 zemřel, tak se majitelem firmy stal Jan Antonín Baťa a vedl ji s Dominikem Čiperou a Hugem Vavrečkou.
5. 6. 1933 obec Otrokovice udělila čestné občanství Janu Antonínovi a Dominiku Čiperovi.
15. 6. 1933 Na počest Tomáše Bati se obecní zastupitelstvo Otrokovic rozhodlo přejmenovat celou (!) obec Otrokovice na Baťov. Za rodinu a závody se na zastupitelstvo dostavil šéf Jan A. Baťa a za otrokovické závody byl přítomen jejich ředitel Josef Hlavnička. Jan A. Baťa ve svém proslovu zmínil, že nové jméno obce „Baťov“ svým významem vyjadřuje poctivost, statečnost a lásku k práci a díky tomu bude toto budoucí nejkrásnější město Moravy chloubou celé země a Československé republiky. Dále zdůraznil, že i právě proto podepsal 1. května 1933 směnku na vybudování města Baťova a připomenul budoucí rozvoj továren a i výstavbu městské školy.
Následně byl Jan A. Baťa tehdejším starostou Krčmou prohlášen za „kmocháčka Baťova“.
Za nějaký čas po smrti Tomáše Bati tázal jsem se nynějšího šéfa J. A. Bati, zda postavíme pomník na místě neštěstí. Pravil: „Ano, postavíme pomník. Vystavíme vzorné město, postavíme vzorné závody, postavíme Baťov. To bude nejkrásnější pomník, kterým uctíme památku zemřelého.“
Josef Hlavnička
Jan Antonín Baťa na balkoně Společenského domu na Baťově
Byl Jan Antonín Baťa hlavním budovatelem Baťova?
Podle dostupných materiálů tomu tak nebylo. Tomáš Baťa ještě za svého života pověřil budováním Baťova Josefa Hlavničku, a tak to zůstalo i několik let po Baťově smrti. V druhé půli třicátých let jej na pozici vystřídal Hynek Baťa.
Vymyslel Jan Antonín Baťa způsob navýšení terénu?
Jak víme, území Baťova bylo místy navýšeno až o 4 metry. Z řeky Moravy byla čerpána voda, která pod vysokým tlakem narušovala a ukrajovala kopec Tresný na druhém břehu řeky. Hlína smísená s vodou následně vysychala a navýšila tak terén. Čí to byl nápad? To už se dnes asi nedozvíme. Nejčastěji však bývá idea připisována právě Janu Antonínu Baťovi. Myšlenka použití vody na navýšení terénu opravdu mohla přijít od něj, technické provedení, zdokonalení a realizaci každopádně provedli inženýři Šícha a Karas, kteří tyto práce řídili.
Dostal Jan Antonín Baťa čestný doktorát VUT za navýšení terénu Baťova?
Na různých místech je zmíněno, že Jan A. Baťa obdržel doktorát právě za práce na Baťově. Přímo v pětistránkovém projevu profesora Kallaunera, kterým bylo odůvodněno udělení titulu, jsou o Baťově tři řádky textu. Více jsou zdůrazněny jiné oblasti, ať už například dílo sociální, nebo světový obchod.
Udělení čestného doktorátu J. A. Baťovi se záběry splavování Tresného
Léto 1939 J. A. Baťa emigroval z Československa a už se nikdy nevrátil.
1947 Byl v Československu odsouzen ve své nepřítomnosti k propadnutí majetku a k 15 letům vězení. To už se usadil v Brazílii, kde nadále podnikal a kde založil několik nových měst.
23. srpna 1965 zemřel v Brazílii.
Hrob Jana Antonína Bati na hřbitově v Piracaia v Brazílii (z videa na YouTube)
2007 Byl plně rehabilitován.
7. března 2022 mu byla za účasti jeho rodiny odhalena na Baťově socha.
Socha Jana Antonína Bati na Baťově
Zdroje fotografií: Úvodní fotografie J. A. Bati: Nadace T. Bati, Fotografie z Baťova: Kalendář „Příběh Otrokovic“ vydaný v roce 2018 Městem Otrokovice